Muzeum KolínMuzeum Český BrodSkanzen KouřimKostely kolínskaTvrz HradenínMuzeum dětem
  • Muzejní noc 2016
  • Loupežníci na Českobrodsku a Kouřimsku
  • EXPOZICE

O muzeu

Muzeum Kouřimska, založené roku 1906, sídlí v historické budově Staré radnice uprostřed kouřimského náměstí. Zdejší sbírkový fond dokumentuje bohaté dějiny někdejšího krajského a královského města Kouřim a jeho bezprostředního okolí. Muzeum nabízí k prohlídce rozsáhlou a atraktivní historickou expozici. Zároveň zajišťuje průvodcovskou službu v nedalekém kostele sv. Štěpána s unikátní raně gotickou kryptou a zvonicí s obrácenými zvony. V Kouřimi je dále možné navštívit Muzeum lidových staveb, které je naším jediným skanzenem představujícím lidovou architekturu z celých Čech. Muzeum Kouřimska v Kouřimi je součástí Regionálního muzea v Kolíně, příspěvkové organizace Středočeského kraje.

Stará radnice - sídlo Muzea Kouřimska Expozice "Středověká Kouřim a Kouřimsko" Přednáška v Muzeu Kouřimska Z expozice "Středověká Kouřim" Kostel sv. Štěpána a zvonice Klenba kaple sv. Kateřiny v kostele sv. Štěpána Koncert staré hudby v kostele sv. Štěpána Obráceně zavěšený zvon "Marie" ve zvonici kostela sv. Štěpána Kouřimská muzejní noc v kostele sv. Štěpána
Pozdně gotický kachel s reliéfem gryfa - nález z Voteleže u Kouřimi Forma na výrobu hlavičky loutky z pozůstalosti Františka Netáhlíka Portrét Ignáce Čečrdleho Barokní komodový sekretář Gotický svorník s reliéfem anděla z Klášterní Skalice Zlomek raně středověké plastiky ze Staré Kouřimi - pohanský kultovní předmět (?) Lidová podmalba "Poslední věci člověka", 18. století Fotografie "Slavnost Božího těla na náměstí v Kouřimi", konec 19. století Majolikové džbány, Pesaro, počátek 19. století Rudolf Walter: Hrnčířská ulička v Kouřimi Koutní plachta z konce 18. století

Představujeme muzejní sbírky

Kronyka Czeska. Cum fratia et Privilegio Regie Maiestatis. Nové vydání Jana ze Schönfeldu. Praha 1819 (výtisk bez nakladatelských údajů).

Ve sbírce kouřimského muzea se nachází výtisk Kroniky České Václava Hájka z Libočan († 18.3. 1553) z počátku 19. století. Jedná se o zrestaurovaný exemplář ve velmi dobrém stavu s novou koženou vazbou. Hájkova kronika vzbuzovala od počátku svého vydání rozporuplné pocity, stejně jako osoba pisatele.
Kronika je psána chronologicky, většinou rok po roce. Lze ale vysledovat i ucelenější celky, jakou např. vláda jednoho panovníka, v knize ohraničována obrázky, kterých je v knize zhruba 150. Některé náměty na nich se opakují (motiv pohřbu, bitvy, krajiny atp.), jiné se váží ke konkrétním osobám (např. Krokovy dcery, Jan Lucemburský, císař Zikmund atp.).
Úmysl psát kroniku vznikl v době, když Hájek vykonával funkci karlštejnského děkana (asi 1527–1533). Na hradě totiž byly uloženy významné dokumenty a styk s katolickým panstvem mu umožnil přístup k dalším pramenům. Rukopis vznikal šest let a jeho recenzí byl pověřen mecenáš humanistů Jan Hodějovský z Hodějova (1496–1566). Financování jejího tisku se měl ujmout čáslavský rytíř Václav Halaš z Radimovic, který od záměru ale nakonec ustoupil. Hájek si na její tisk peníze musel nakonec vypůjčit. Vydání se ujala dílna tiskařů Pavla Severina z Kapí Hory († 1554) a Ondřeje Kubeše z Žiepuov. Kniha však vyšla v roce 1541, ale na veřejnost ale se dostala až o dva roky později. Již v této době budila rozporuplné názory.
Reakce na ni najdeme např. u nakladatele Adama Daniela z Veleslavína (1546–1599) v předmluvě k vlastnímu  vydání knihy Kroniky dvě o založení země české. Podotýká, že Hájek „některé básnivé a neužitečné rozprávky do své kroniky přimísil, může býti, že v tom následoval poetuov...“ Zároveň však vyzdvihoval je pilnou práci: „Ty a jiné paměti, kteréž před tím porůznu rozmetány byly, shromáždiv a spořádav v jednu knihu… nemálo historii českou vysvětlil a nám k známosti a vědomosti její posloužil.
Hájkova kronika byla ještě na sklonku 16. století přeložena kadaňským písařem Janem Sandelem do němčiny a vydána v Praze r. 1596. Tento překlad vyšel pak ještě dvakrát v Norimberku (1697 a 1718). Z Hájkovy kroniky čerpal Jan František Beckovský (1658–1752) v Poselkyni starých příběhův českých a s kronikou pracoval jako s hodnověrným pramenem. Její stoupající oblíbenost vyvolala poptávku po latinském překladu, na kterém pracovali členové řádu piaristů, práci dokončil až třetí z nich – Job Felix Dobner (1715–1790, řádovým jménem Gelasius a S. Catharina), který kroniku podrobil kritickému zkoumání. Porovnával uváděné údaje s historickými prameny a zjištěné nedostatky komentoval. Jeho připomínky brzy přesáhly rozsah Hájkova textu. Dobner tak položil základy moderní historiografie jako vědy, nechápal však, že Hájovým záměrem nebylo napsat vědecký spis o historii národa, nýbrž čtivé literární dílo. Nepřáteli Hájkovy kroniky byly především Josef Dobrovský (1753–1829) a František Palacký (1798–1876). Vlastenci a mladí vlastenečtí literáti Hájka naopak oceňovali a byl pro ně inspirací. Bez Hájka by nevznikly rukopisy Královédvorský a Zelenohorský, Staré pověsti české Aloise Jiráska nebo Smetanův Dalibor. 

Muzeum Kouřimska v Kouřimi

Aktuální otevírací doba:

úterý–neděle: 10.00–17.00
polední přestávka:
12.00–12.30

Vstupné:
základní: 30 Kč /dospělí/
zlevněné: 15 Kč
/děti, studenti, důchodci, držitele karet EYCA/
rodinné: 60 Kč
zdarma: /děti do 6 let, ZTP, ZTPP, AMG, Klub přátel RMK/

aktuality

Výlet "Stopy Karla IV. na Novém Městě pražském"

více - Výlet
Zveme Vás na výlet za památkami Nového Města pražského, který se koná v pondělí 30. května.
(20.5.2016)

Komentovaná prohlídka výstavy "Dobrodružství cyklistiky"

více - Komentovaná prohlídka výstavy
Zveme Vás do Polabského muzea v Poděbradech na komentovanou prohlídku výstavy "Dobrodružství cyklistiky, aneb éra vysokého kola v Čechách", která se koná ve čtvrtek 26. května v 17.00 hodin.
(20.5.2016)

Přednáška "Řád zlatého rouna a jeho nositelé"

více - Přednáška
Zveme Vás do Kulturního střediska Pečky na přednášku ředitele našeho muzea Mgr. Vladimíra Rišlinka, která se koná ve středu 25. května v 17.00 hodin.
(19.5.2016)

Polabští básníci v kolínském muzeu

více - Polabští básníci v kolínském muzeu
Zveme Vás do Regionálního muzea v Kolíně na desátý literární podvečer z cyklu "Polabští básníci", který se koná v úterý 24. května v 17.00 hodin. Věnován bude sbírce Heleny Kohoutové "Světlo naděje".
(17.5.2016)


Reg­ionální muzeum v Kolíně | Brandlova 35, 280 02 Kolín I | 321 722 988 příspěvková organizace Středočeského kraje 
logo_100