Muzeum Kouřimska v Kouřimi

Odkazy

O muzeu

Muzeum Kouřimska, založené roku 1906, sídlí v historické budově Staré radnice uprostřed kouřimského náměstí. Zdejší sbírkový fond dokumentuje bohaté dějiny někdejšího krajského a královského města Kouřim a jeho bezprostředního okolí. Muzeum nabízí k prohlídce rozsáhlou a atraktivní historickou expozici. Zároveň zajišťuje průvodcovskou službu v nedalekém kostele sv. Štěpána s unikátní raně gotickou kryptou a zvonicí s obrácenými zvony. V Kouřimi je dále možné navštívit Muzeum lidových staveb, které je naším jediným skanzenem představujícím lidovou architekturu z celých Čech. Muzeum Kouřimska v Kouřimi je součástí Regionálního muzea v Kolíně, příspěvkové organizace Středočeského kraje.

Expozice "Středověká Kouřim a Kouřimsko"

Klenba kaple sv. Kateřiny v kostele sv. Štěpána

Koncert staré hudby v kostele sv. Štěpána

Obráceně zavěšený zvon "Marie" ve zvonici kostela sv. Štěpána

Kouřimská muzejní noc v kostele sv. Štěpána

Pozdně gotický kachel s reliéfem gryfa - nález z Voteleže u Kouřimi

Forma na výrobu hlavičky loutky z pozůstalosti Františka Netáhlíka

Gotický svorník s reliéfem anděla z Klášterní Skalice

Zlomek raně středověké plastiky ze Staré Kouřimi - pohanský kultovní předmět (?)

Lidová podmalba "Poslední věci člověka", 18. století

Fotografie "Slavnost Božího těla na náměstí v Kouřimi", konec 19. století

Majolikové džbány, Pesaro, počátek 19. století

Rudolf Walter: Hrnčířská ulička v Kouřimi

Představujeme muzejní sbírky

Jan Jiří Hering:

Portrét pražského arcibiskupa Jana III. Lohelia

Mezi památkami barokního umění, uloženými ve sbírkách Muzea Kouřimska v Kouřimi, zaujímá čestné místo portrét dvanáctého pražského arcibiskupa Jana III. Lohelia. Jedná se o oficiální podobiznu duchovního, která zachycuje jeho stojící polopostavu ve tříčtvrtečním profilu. Arcibiskup je oblečen do chórového oděvu, z něhož je viditelná purpurová mozetta a bílá rocheta, jejíž rukávy lemují krajkové manžety. Kolem krku má portrétovaný na znamení své hodnosti zavěšeno pallium, a pod ním na hrudi zlatý pektorální kříž zdobený drahokamy. V pozdvižené pravé ruce s biskupským prstenem drží zavřenou knihu, hlavu kryje solideo temně purpurové barvy. Další odznaky arcibiskupského úřadu – patriarší kříž a mitra leží vlevo v pozadí. Vpravo je znázorněn arcibiskupův erb.

Jan Lohelius se narodil v chudé rodině podruha ve vsi Třebeň na Chebsku roku 1549. Ve třinácti letech se stal sluhou v premonstrátském klášteře v Teplé, kde se mu dostalo základního vzdělání, a v roce 1573 byl přijat do řádu. Dva roky poté složil řeholní sliby, a byl premonstráty poslán studovat k pražským jezuitům, načež byl vysvěcen na kněze a vrátil se do Teplé, kde působil jako kazatel. Pro své mimořádné schopnosti a vzorný řeholní život byl roku 1578 zvolen převorem premonstrátského kláštera v Praze na Strahově, a v roce 1586 zde získal hodnost opata. Klášter pozvedl doslova z trosek a vynikal mnoha milosrdnými skutky. Loheliova kariéra pak strmě stoupala. Již o rok později se stal generálním vikářem řádu premonstrátů pro celou Svatou říši římskou a Polsko. Jeho působení se stalo proslulým v císařských a papežských kruzích, takže si jej roku 1602 pražský arcibiskup Zbyněk Berka z Dubé zvolil za pomocného biskupa, což bylo záhy podpořeno udělením titulární funkce biskupa v palestinském Sebaste. Úřad pomocného biskupa Lohelius vykonával i za následujícího těžce nemocného pražského arcibiskupa Karla Lamberka (v letech 1607 – 1612). Lamberkovým nástupcem se pak logicky stal právě Jan Lohelius, který byl do funkce pražského arcibiskupa uveden 8. prosince 1612. Ze svého titulu se pak v Čechách horlivě věnoval potlačování protestantismu a utrakvismu. Na jeho příkaz byl roku 1617 zbořen protestantský kostel v Hrobu na Teplicku, což bylo evangelíky považováno za porušení Rudolfova majestátu o náboženské svobodě, a stalo se jedním z podnětů k provedení druhé pražské defenestrace, stojící na počátku třicetileté války. Po začátku českého stavovského povstání arcibiskup Lohelius uprchl do Vídně, do Prahy se vrátil záhy po vítězství císaře Ferdinanda II. v bitvě na Bílé hoře, a ihned zahájil rekatolizaci. Zemřel však již 2. listopadu 1622, a na své přání byl pohřben v klášterním kostele na Strahově.

Portrét Jana Lohelia s největší pravděpodobností vznikl již krátce po jeho nástupu do úřadu pražského arcibiskupa po roce 1612. Jeho autorem je jeden z prvních představitelů barokní malby ve střední Evropě Jan Jiří Hering (1587 - 1644), který pocházel z Eschwege v Hesensku, a po vyučení u Christopha Müllera v Kasselu působil v Praze. Jana Lohelia několikrát portrétoval ještě jako opata Strahovského kláštera, a pro tento řádový dům zhotovil také řadu dalších obrazů s náboženskou tématikou. Heringova tvorba přímo navazuje na tvorbu v Praze působících rudolfínských mistrů, zejména Hanse von Aachen, nebo Pietera Stevense. Jeho díla se zachovala jak ve sbírkách Strahovského kláštera, Národní galerie v Praze, vídeňské Albertiny a petrohradské Ermitáže, tak ve vybavení některých pražských kostelů (katedrála sv. Víta, kostel sv. Salvátora).

Muzeum Kouřimska v Kouřimi

Aktuální otevírací doba:

úterý - neděle:

10.00 - 18.00

/polední přestávka

12.00 - 12.30/

Více

Vstupné:
základní: 30 Kč /dospělí/
zlevněné: 15 Kč
/děti, studenti, důchodci, držitele karet EYCA/
rodinné: 60 Kč
/2 dospělí + max. 3 děti od 6 let do 15 let/
zdarma: /děti do 6 let, děti z DD, ZTP, ZTPP, AMG, Klub přátel RMK/
více...