O muzeu
Muzeum Kouřimska, založené roku 1906, sídlí v historické budově Staré radnice uprostřed kouřimského náměstí. Zdejší sbírkový fond dokumentuje bohaté dějiny někdejšího krajského a královského města Kouřim a jeho bezprostředního okolí. Muzeum nabízí k prohlídce rozsáhlou a atraktivní historickou expozici. Zároveň zajišťuje průvodcovskou službu v nedalekém kostele sv. Štěpána s unikátní raně gotickou kryptou a zvonicí s obrácenými zvony. V Kouřimi je dále možné navštívit Muzeum lidových staveb, které je naším jediným skanzenem představujícím lidovou architekturu z celých Čech.
Muzeum Kouřimska v Kouřimi je součástí Regionálního muzea v Kolíně, příspěvkové organizace Středočeského kraje.
Představujeme muzejní sbírky
Amoniti jsou vyhynulou skupinou hlavonožců, pro které je typická schránka z uhličitanu vápenatého ve formě aragonitu. Tato vnější ochrana a opora těla nejen že umožňovala rozčlenění na jednotlivé komory, částečně vyplněné plynem a sloužící tak jako hydrostatický orgán, ale také měla velký potenciál se zachovat ve formě zkamenělin do současnosti. Díky rozmanitému zdobení těchto schránek (kýl, hrboly, žebra) je dnes možno poměrně dobře vzájemně odlišovat jednotlivé skupiny amonitů, a ti tak slouží jako významný paleontologický ukazatel. Naproti tomu měkké části těla amonitů jsou dosud neznámé, předpokládáme však, že měli chobotnicím ne nepodobný „zobák“ s věncem osmi chapadel, sloužícím k lovu a k pohybu uzpůsobený hyponom – osvalenou nálevku v plášťové dutině. Amoniti se vyvinuli už v devonu, v polovině prvohor, ovšem největšího rozmachu dosáhli v druhohorách v období jury a křídy. Na konci křídy, před 66 miliony lety (hranice křída - paleogén), bohužel tato významná skupina hlavonožců většinou vymírá, podobně jako například většina dinosaurů. Do počátku kenozoika (před 65,5 milióny let) přežilo pouze několik málo rodů, a i ty brzy vymírají.
Amonit druhu Kamerunoceras turoniense nebyl pro vědu z českého území znám až do roku 2018. Přesto se několik desítek exemplářů od přelomu 19. a 20. století skrývalo v muzejních sbírkách Národního muzea, Moravského zemského muzea, Chlupáčova muzea historie Země na Přírodovědecké fakultě UK, ale i v Muzeu Kouřimska v Kouřimi a Regionálním muzeu v Kolíně. Typicky ornamentované schránky tohoto amonita s pravidelnými řadami hrbolů a jemným žebrováním byly pojmenovány Dr. Josefem Soukupem jako Mammites curimensis, na počest města Kouřim, neboť výlučně v okolí Kouřimi bylo možno tyto jinak neznámé amonity nalézt. Dr. Josef Soukup, který se v první polovině 20. století významně zasloužil o rozpoznání Kouřimska jako zcela výjimečné oblasti v rámci české křídové pánve, však zmiňuje tohoto amonita jen stručně v krátké zprávě z roku 1936 a vědecké jméno Mammites curimensis tak není platné.
Až studium muzejního materiálu v letech 2018-2020 ukázalo, že se jedná o zástupce druhu Kamerunoceras turoniense, amonita, jehož věda zná, který však nebyl dosud z českého území popsán, a pro kterého je jádrem výskytu oblast severní Afriky. Okolí Kouřimi je tak stále jediným místem v České republice, kde lze tyto výjimečné amonity nalézt a tvoří nejsevernější hranici rozšíření tohoto druhu ve střední Evropě.
Muzeum Kouřimska v Kouřimi
aktuality
Lidové písně z Kouřimska
Jak temné bylo temno?
Povídání o českých loupežnících
Povídání o tradici svátku Tří králů
