Muzeum KolínMuzeum Český BrodSkanzen KouřimKostely kolínskaTvrz HradenínMuzeum dětem
  • EXPOZICE

O muzeu

Muzeum Kouřimska, založené roku 1906, sídlí v historické budově Staré radnice uprostřed kouřimského náměstí. Zdejší sbírkový fond dokumentuje bohaté dějiny někdejšího krajského a královského města Kouřim a jeho bezprostředního okolí. Muzeum nabízí k prohlídce rozsáhlou a atraktivní historickou expozici. Zároveň zajišťuje průvodcovskou službu v nedalekém kostele sv. Štěpána s unikátní raně gotickou kryptou a zvonicí s obrácenými zvony. V Kouřimi je dále možné navštívit Muzeum lidových staveb, které je naším jediným skanzenem představujícím lidovou architekturu z celých Čech. Muzeum Kouřimska v Kouřimi je součástí Regionálního muzea v Kolíně, příspěvkové organizace Středočeského kraje.

Stará radnice - sídlo Muzea Kouřimska Expozice "Středověká Kouřim a Kouřimsko" Přednáška v Muzeu Kouřimska Z expozice "Středověká Kouřim" Kostel sv. Štěpána a zvonice Klenba kaple sv. Kateřiny v kostele sv. Štěpána Koncert staré hudby v kostele sv. Štěpána Obráceně zavěšený zvon "Marie" ve zvonici kostela sv. Štěpána Kouřimská muzejní noc v kostele sv. Štěpána
Pozdně gotický kachel s reliéfem gryfa - nález z Voteleže u Kouřimi Forma na výrobu hlavičky loutky z pozůstalosti Františka Netáhlíka Portrét Ignáce Čečrdleho Barokní komodový sekretář Gotický svorník s reliéfem anděla z Klášterní Skalice Zlomek raně středověké plastiky ze Staré Kouřimi - pohanský kultovní předmět (?) Lidová podmalba "Poslední věci člověka", 18. století Fotografie "Slavnost Božího těla na náměstí v Kouřimi", konec 19. století Majolikové džbány, Pesaro, počátek 19. století Rudolf Walter: Hrnčířská ulička v Kouřimi Koutní plachta z konce 18. století

Představujeme muzejní sbírky

Kolovrat

Dřevěný tmavě namořený kolovrat s nožním pohonem pochází pravděpodobně z druhé poloviny 19. století. Je zařazen v tzv. starém sbírkovém fondu Muzea Kouřimska, a způsob jeho nabytí dnes bohužel již není možné zjistit. Většina částí kolovratu je soustružena, ozdobně vyřezána a zdobena jemným rytím. Pohon kola s osmi paprsky je veden převodem páky od tzv. šlapačky (šlapáku, podnůžky), vodorovného prkénka při zemi, spojeného vertikální tyčkou (tzv. nožičkou, těhlíkem) s kolem. Druhý konec šlapačky je vsazen železnými čepy do soustružených nožek. Kolo kolovratu je zavěšeno na železných čepech mezi dvěma souběžnými soškami, které jsou zasazeny do dřevěné desky. Do horní části sošek jsou vloženy dvě horizontální příčky. Ve vyšší příčce jsou usazeny dva vertikální soustružené trny, mezi nimiž bylo umístěno vřeteno, které však zde na kolovratu chybí. Na vřetenu pak byla tzv. křídla, dřevěné či kovové obloučky se zoubky, háčky nebo očky k uchycení spřádané příze. Na osu vřetena pak byl nasazen tzv. přeslínek, cívka s kolečkem a drážkou pro vedení struny, kam se postupně navíjela upředená nit. V dolní příčce je uložen dřevěný šroub, kterým se upravuje výška vřetena tak aby vypínalo strunu pohánějící vřeteno.

Předení je jednou z nezákladnějších lidských dovedností. Již v neolitu bylo vynalezeno pro zpracování rostlinných i živočišných vláken vřeteno s přeslenem.  Vřeteno byla dřevěná tyčka různé délky, která měla na jednom konci otvor nebo zářez pro snadnější uvázání nitě. Na druhém konci vřetena se nacházela špička, na které mohlo při otáčení stát. Vřetena byla opatřena přeslenem, který při otáčení fungoval jako setrvačník. Na dřevěné vřeteno se při ručním předení zavěšovala příze, kterou měla přadlena připravenou na dřevěné přeslici. Ženy u předení seděly a z vyčesaného lnu vytahovaly několik vláken, které urovnávaly a současně i slinily, zkrucovaly a navíjely, buď na již zmiňované ruční vřeteno, později na cívku kolovratu. 

Přibližně ve 12. století se v Evropě objevilo spřádací kolo. Princip byl stejný jako při ručním předení, ale práce byla dvakrát rychlejší. Oba tyto uvedené způsoby však mají tu nevýhodu, že mezi spřádáním a navíjením je nutno přerušit práci. Převratným vynálezem se v 15. století stal kolovrat s křídlovým vřetenem a ručním pohonem. Později v 16. století se začínal šířit šlapací kolovrat, jehož vzhled ovlivňovaly různé místní vlivy. Vznikalo tak několik typů kolovratů, které se lišily velikostí hnacího kola, vícerychlostními převody, možností dvojitého pohonu a dalšími faktory, které měly vliv na rychlost předení a také sílu příze. Až do 17. století se zabývaly předením převážně ženy, a to ze všech společenských vrstev. Strojové spřádání bavlny se začalo prosazovat až s příchodem průmyslové revoluce na sklonku 18. století. Ruční předení lnu a vlny přetrvávalo ovšem i nadále, v odlehlejších oblastech jsme se s ním mohli setkat ještě počátkem druhé poloviny 20. století. 

Kolovrat Kolovrat Kolovrat  Kolovrat Kolovrat Kolovrat

Muzeum Kouřimska v Kouřimi

Aktuální otevírací doba:

Zavřeno do 31. 3. 2017 

Vstupné:
základní: 30 Kč /dospělí/
zlevněné: 15 Kč
/děti, studenti, důchodci, držitele karet EYCA/
rodinné: 60 Kč
/2 dospělí + max. 3 děti od 6 let do 15 let/
zdarma: /děti do 6 let, ZTP, ZTPP, AMG, Klub přátel RMK/

aktuality

Přednáška o mravencích

více - Přednáška o mravencích
Zveme Vás do Regionálního muzea v Kolíně na přednášku RNDr. Kláry Bezděčkové, Ph.D., a Pavla Bezděčky, která se koná ve středu 18. ledna v 17.00 hodin.
(11.1.2017)

Reportáž o Staré Kouřimi

více - Reportáž o Staré Kouřimi
V neděli 8. ledna uvedla Česká televize v rámci pořadu "Toulavá kamera" reportáž o hradišti Stará Kouřim a dalších kouřimských pamětihodnostech.
(9.1.2017)

Přednáška o raně středověké Libici

více - Přednáška o raně středověké Libici
Zveme Vás do Regionálního muzea v Kolíně na přednášku Mgr. Jana Maříka, Ph.D., která se koná v úterý 10. ledna v 17.00 hodin.
(3.1.2017)

Tříkrálová koleda v kouřimském skanzenu

více - Tříkrálová koleda v kouřimském skanzenu
Zveme Vás do Muzea lidových staveb v Kouřimi na národopisný pořad "Tříkrálová koleda", který se koná v sobotu 7. ledna v 10.00 - 16.00 hodin.
(30.12.2016)


Reg­ionální muzeum v Kolíně | Brandlova 35, 280 02 Kolín I | 321 722 988 příspěvková organizace Středočeského kraje 
logo_100