Muzeum Kouřimska v Kouřimi - Muzeum Kouřim

Barokní komodový sekretář 

Ve sbírkách kouřimského muzea se nachází menší soubor nábytku, který dokumentuje proměny životního stylu zdejších měšťanů od 18. do počátku 20. století. Jedním z nejzajímavějších kusů je dvojdílný soubor z majetku nám již přesně neznámé kouřimské rodiny, který pochází ze druhé čtvrtiny, či poloviny 18. století. Jedná se o tak zvaný nástavcový kus nábytku, který byl v době baroka velmi oblíbený, a díky poměrně velkému úložnému prostoru také velmi praktický. Jako reprezentativní součást vybavení domácnosti býval nábytek tohoto typu také nákladně zdobený.

Spodní díl soupravy tvoří komoda o třech zásuvkách, jejíž čelo je na způsob architektury období vrcholného baroka dynamicky zvlněno. Zatímco záda komody a nosné konstrukce zásuvek jsou zhotoveny ze zběžně opracovaných borových prken, a mají tedy nanejvýš účelový význam, pohledové části tohoto nábytkového kusu - čela zásuvek, bočnice a horní deska - jsou dubové a zdobené intarzií užívající různých druhů dřev, především ořešáku, javoru, hrušně a švestky. Intarzie na čelech zásuvek je řešena nejnáročněji s uplatněním motivu proplétajících se arabesek. Bočnice a horní deska nesou jednodušší výzdobu, která se skládá z páskové intarzie a motivu osmicípých hvězd, blížících se svým provedením motivům charakteristickým pro lidový intarzovaný nábytek. Zásuvky si uchovaly původní barokní zámky, veškeré vnější kování (štítky zámků a madla) ovšem muselo být podle nalezených stop rekonstruováno při restaurátorském zásahu v roce 2000. Komoda sloužila pro uložení prádla - v daném případě nejspíše textilu užívaného při stolování, čili ubrusů a ubrousků.

Na komodě spočívá prosklený dvoukřídlý nástavec, který v domácnosti sloužil pro uložení, a především vystavení nejlepších kusů stolního nádobí. Nástavec má polygonální půdorys se sešikmenými čelními hranami a vrcholí volutovým štítem s motivem mušle. Na výzdobě se tedy kromě jednoduché páskové intarzie uplatňuje také řezba. Dvířka si kromě originálního zámku částečně uchovala původní zasklení z 18. století. Při restaurování v roce 2000 byl obnoven modrozelený nátěr vnitřku skříně. Oba díly nábytkové sestavy se vyznačují pro období baroka charakteristickou lakovanou úpravou povrchu.

Přestože oba díly sekretáře vznikly ve stejné době, zdá se, že primárně nebyly určeny ke spojení v jeden funkční celek. Podle zjištěných stop však v této sestavě byly v minulosti dlouhodobě užívány, a jejich kombinace tedy byla nadále respektována i po převzetí do muzejní sbírky. Komodový díl byl původně nepochybně určen pro samostatné použití, navíc byl už krátce po svém vzniku upravován zúžením bočnic a zkrácením hloubky zásuvek. Způsob zpracování obou kusů nasvědčuje vzniku v prostředí venkovského města - snad mohly být zhotoveny v některé z truhlářských dílen, které působily přímo v barokní Kouřimi.